CD / LP
2023 100PROmotion

Kapela Sto zvířat invenčně zachycuje různé podoby noci
Hudební knihovna, Karel Souček 2023

Noc a život v ní jsou ústředními tématy nového alba kapely Sto zvířat s názvem Noční ptáci. Vztahují se k nim prakticky všechny písničky a noc zachycují z různých úhlů pohledu. Jako mladou, plnou příslibů a přeludů, ale také ve stavu, kdy už se z ní drolí lak. Vševědoucí, nebezpečnou, magickou, chladnou, melancholickou, vratkou. Atmosféra noci dojímá i baví, což se přesně odráží v jedenácti veselých i dojemných písničkách nové nahrávky.

Noci pak textař Tomáš Belko velice poeticky, často však i s notnou dávkou ironie, zaplňuje bloudícími postavami, hledajícími bůhvíco, toulavými psy a lidmi, chodícími ve vratké rovnováze po provaze, slavnostními řečníky, bludičkami z barů, prodavači párků, hochštaplery, vyvolávači duchů, muži na kolenou a ženami bez pomoci, umývači oken stesku, herci nocí bez potlesku... Prostě nočními ptáky bez peří. Po textové stránce se bezesporu jedná o nejsilnější album Zvířat.

V hudební oblasti se kapela drží svého léty prověřeného a osvědčeného receptu. Temperamentní, roztančené skáčko střídá houpavé reggae a hrozící jednotvárnost narušují prvky rocku, jazzu či swingu. Autoři hudby Honza Kalina a Jakub Červinka přispěli výraznými melodiemi, údernými rytmy, lehce zapamatovatelnými refrény a silnou náladou jednotlivých skladeb, které devítka Zvířat plus řada hostů hraje s obrovským nasazením a energií. A nad tím vším se vznáší vokály, kdy si energický, naléhavý zpěv Kaliny skvěle rozumí se šansonovitým projevem Jany Jelínkové.

Zvířata na nic nečekají a hned od prvních taktů úvodní písně Noc je ještě mladá do posluchačů perou temperamentní, veselé, pohodové, skvěle šlapající ska. Návod, jak si zachovat duševní zdraví, občas zvolní, ale tanečníkům vydechnout nedá. V podobném stylu se odvíjí ironická Co ti je?, textovým vyzněním variace na Müllerovu píseň Štěstí je krásná věc. Temněji, špinavěji působí uhánějící skladba Holka, drž se při zdi.

Rozdvojením osobnosti se zabývá hravá, vzdušná písnička Bylo to jedovatý, pomalejší reggae, výrazná melodie, silná atmosféra, jemný humor a autentický vokál Jany Jelínkové zdobí Duchaře. Strhující, zběsilé, nezastavitelné tempo se vrací v temperamentních Nočních ptácích s vhodně zakomponovaným recitativem. „Noci jsou stejný a každá je jiná," je ústředním tématem klidnější, baladičtější reggae písničky Provazochodci týhle noci, jednoho z nejpestřejších songů celé nahrávky.

Houpavý rytmus ovládá lehkou, vzdušnou, melancholickou skladbu Na střeše, odsekávaná kytara a bicí určují Kámoše. Silný příběh s naléhavou atmosférou, jemnou melodií a takřka osudovým vyzněním ve všeobjímající tmě a mrazu. Skvěle vystavěná, gradující písnička. Ironie se vrací v melodické lahůdce Jsme jedné krve, písně dezolátů, flákačů, hochštaplerů, kteří „šeptají do tmy krutou zpověď, ve který lžou jen sami sobě". Stylový přemet pak přináší závěrečná Vánoční písnička. Swing se vším všudy, hudbou, náladou, ženskými sbory, Honzovým vokálem. Všichni zúčastnění si tuto ironickou skladbu náležitě užijí a posluchačům bude ještě dlouho znít v uších slova: „Samota není zlá, když na ni nejsi sám…"

Noční ptáci představují možná (po textové stránce určitě) nejlepší album Sto zvířat, které pobaví i rozněžní. Neobsahuje sice takové hity na první dobrou jako Nejkratší cesta, Škola nebo Nikdy nic nebylo, ale mimořádně drží při sobě a je po všech stránkách (včetně bookletu) dotažené. O to smutnější jsou události po nahrání desky, které jsou všeobecně známé a o kterých se mi nechce psát. Bez Honzy Kaliny (a nově i Jakuba Červinky, který dostal laso z Mňágy), tedy bez tvůrců všech skladeb na novince, to budou mít Zvířata těžké. Moc držím palce.

Noční ptáci jsou skvělou tečkou za Honzou Kalinou
HEADLINER, 2023

Poslední deska Sto zvířat v sobě nese stín příliš brzkého úmrtí frontmana a zásadní postavy české ska a reggae hudby Jana Kaliny. Ale i přes smutek ze ztráty přináší mnoho radostí a momentů, v nichž letmé dojetí střídá hřejivý úsměv.

Zdá se mi, že aktuální album Sto zvířat se tentokrát pevně drží ska a reggae a příznačné swingující orchestrálky či najazzlé chansonové balady, které kapela vyšvihla v minulosti, zde nejsou příliš zastoupeny. To však není na škodu. Lyrický jazyk zde nachází svoji polohu v přirozenějších sděleních, ze kterých opadá v minulosti mnohdy až přebujelý poetismus. Všechny texty pocházejí z pera textaře a scenáristy Tomáše Belka.

Hned od prvního tónu lze samozřejmě poznat, že se jedná o Sto zvířat. Signifikantní dechy leží na skankující kytaře a zvuku rhodes kláves v pozadí. A kapela tak pokračuje v nejlepší tradici karibské hudby v českém prostředí. Bezstarostný text o stárnoucích lidech, který skrze obrazy držkopádů s teploměrem v podpaží sděluje humorné závěry introspekce vlastního věku: „Musíš zešílet – dokud noc je ještě mladá, což teda o nás už se říct nedá.“ Takové je entrée do „noční desky“ v podobě písně Noc je ještě mladá.

I druhá skladba se nese v nejlepším duchu jamajské dechovky, nepředstavuje žádnou složitou kompozici a jednoduchý text na populární téma lásky je zde odbaven s lehkostí dopadajícího pírka. Následující Holka, drž se při zdi v sobě nese dědictví temnějšího, řekl bych pražsky-českého ska plného referencí na povídačkové legendy zjevující se po setmění a depresivní nálady, která se cmrndá po ranních nálevnách. Produkce vokálu Jany Jelínkové a hlášení efektované reverby vytvářejí takřka válečný dojem rozstřílených amplionů rozvěšených v temné čtvrti města.

Následuje až ironicky veselá a pro humor Sto zvířat typická píseň Bylo to jedovatý, která překvapivě poetickým textem mapuje cestu několika vlastních já. Pomalá houpačka v reggae rytmu Duchaři stojí na hlase Jany Jelínkové a vybrnkaném kytarovém partu ve stylu sluneční kytary Jimmyho Cliffa. Sice nese obrazy humorně pojaté definice reinkarnace – bohužel v kontextu desky a smutných událostí posledních týdnů působí asi nejvíc depresivně. Jméno dali albu zběsile rychlí Noční ptáci, kteří v rockabilly pojetí vypráví klasický nočně noirový příběh s ohromně silným refrénem, jakých známe z tvorby Sto zvířat mnoho. Aranže skladby jsou až výpravně filmové. A řekl bych, že skladbu můžeme s klidem zařadit mezi nejvýraznější hity z předchozích desek. Provazochodci tematicky kradmo sledovali Noční ptáky, avšak hudebně se jedná spíš o rozjásanější kousek. Obraz provazochodce balancujícího nad barevnou svítící reklamou, jako by znovu vypadl z bestiáře nočních městských legend.

Že je deska věrná svému názvu, potvrzuje i tematicky navazující píseň Na střeše; instrumentálně nenápadná noční melancholie o kocourovi, který je napůl ptákem, v představách zpívající dámy – napůl kočky. Píseň i díky oné zvířecí personifikaci připomene jeden z největších hitů kapely, Dámu s čápem.

Elementární reggae rytmus skankující kytary Jakuba Červinky s textem Tomáše Belka v písni Kámoši spíš trpce rezonuje se smutnými událostmi smrti kapelníka Jana Kaliny. Jsme jedné krve se opět navrací k ironií prosáklé sondě po vyloučených, nocí oděných postavách pasáků, flákačů a zlodějů. Mimo tradičně pojatý dechový lead se zde zjevuje perfektní kytarové sólo a v závěru písně pak sborová recitace evokující rap jen za doprovodu holého beatu bicích.

Vánoční píseň nejdřív se žoviálností Pavla Bobka představí téma osamocených Vánoc, v průběhu písně se však zpočátku ironicky truchlivá balada o samotářích změní ve skutečnou vánoční swingující píseň jako od Binga Crosbyho v doprovodu the Andrews Sisters. Je to perfektní závěr desky, která, i přestože přichází v těžkém období kapely, snad předznamenává pokračování.

Verdikt: 80%
Noční ptáci jsou od prvního poslechu pevnou součástí velmi bohaté diskografie výjimečné kapely, která by jen stěží na české scéně hledala žánrovou konkurenci. Smutek po odchodu Jana Kaliny se rozplývá v důvěrném objetí, u něhož se pozůstalá kapela pokoutně usmívá na své fanoušky. A šéf Zvířat může shlížet na své dílo z nebeských výšin s patřičnou pýchou a radostí.

Sto zvířat se na "Nočních ptácích" zahalilo do tmy
musicserver.cz, Ondřej Hricko 2023

Za skočných tónů ska se na ploše přes půl hodiny rozehrávají písně s tématem noci, na kterou láká i nezvykle černobílý obal nové desky "Noční ptáci" kapely Sto zvířat. Radost z jejího vydání ale zakalil náhlý skon jejího lídra a zpěváka Honzy Kaliny, který se ho už nedožil.

"Nemysli na to, co zejtra bude, stejně nic kloudnýho nevymyslíš," zpívá Kalina se svým obvyklým fortelem na úvod otvíráku "Noc je ještě mladá". Text Tomáše Belka bohužel vystihl neradostnou skutečnost, o které nikdo z jeho blízkých ve skupině netušil.
I tentokrát ale album nabízí melancholické a v lecčem tragické příběhy ve světle pozitivních tónů, které ska žánr přináší. S absurdním nadhledem se na nahrávce Sta zvířat řeší především láska v různých podobách. Ve skvělé "Co ti je?" jsou city s pošklebkem deklasovány pod materialismus: "Jejíž jaká krize? Je to jen láska, nejde o peníze." Neopětované city zase dostávají na frak v kulisách různých pohledů v "Bylo to jedovatý". Jednou z nejvýraznějších skladeb je ta s vokálem Jany Jelínkové - balada "Provazochodci týhle noci".
Závěrečná "Vánoční písnička" pak přináší rozloučení s výrazným hlasem české hudební scény, který bude nepochybně chybět. Sám ale fanoušky uklidňuje a loučí se slovy: "Samota není zlá, když na ni nejsi sám." "Noční ptáci" jsou povedenou labutí písní a doufejme, že i když bude zvířat už jen devadesát devět, budou mít sílu nás bavit i nadále.

NOC JE JEŠTĚ MLADÁ
Jakub Červinka / Tomáš Belko

nemysli na to, co zejtra bude
stejně nic kloudnýho nevymyslíš
podívej, město je poďobaný světlama
je trapný kličkovat před osudem
jak jsme dřív viděli ve všem příslib
nemysli na to, co je před náma
stejně to nebude žádná hitparáda
nad městem obloha je modrošedá
podívej, noc je ještě mladá
což teda o nás už se říct nedá

je příliš pozdě zemřít mladý
je příliš pozdě váženej pane
podívej, asfalt světla odráží
život jsou samý držkopády
nemysli na to, co se stane
netancuj s teploměrem v podpaží
a i když na to člověk nevypadá
a vzdát to není žádná věda
no co už, noc je ještě mladá
což teda o nás už se říct nedá

máme však pro tebe dobrý zprávy
na něco jsme přišli za tu spoustu let
chceš-li si zachovat duševní zdraví
musíš trochu zešílet

je příliš pozdě zemřít mladý
je příliš pozdě vážená paní
noc típla cigáro o můj koberec
některý piána nenaladíš
a spoustě věcí nezabráníš
a spousta věcí už tě nebere
princ špatně vidí, do škarpy padá
z bílýho koně se stal hnědák
naštěstí noc je ještě mladá
což teda o nás už se říct nedá

CO TI JE?
Jan Kalina / Tomáš Belko

někde jsem zaslech, že tě něco trápí
tak se mi svěř, ne, trable maj i chlapi
někdo tě zkásnul a pak se vším zmizel
co jaká láska, nejde o peníze

že tě to ničí, nevycházíš z bytu
až večer vstáváš, spát jdeš za úsvitu
že tě to trápí, jéžiš jaká krize
je to jen láska, nejde o peníze

je to jen láska, jen chemie
je to jen láska, bez ní přežiješ
je to jen láska, tak co ti je

jestli se ozve, vykašli se na ni
celou noc čekáš, spát jdeš za svítání
nic nemá smysl, všechno ti zní cize
je to jen láska, nejde o peníze

o prachy přijít, měl bych sucho v puse
to bych se trápil a asi bych musel
zamáčknout slzu, zůstat bez provize
je to jen láska, nejde o peníze

HOLKA DRŽ SE PŘI ZDI
Jan Kalina / Tomáš Belko

šéf týhle pustý ulice
má oči snad i na čele
dík němu v tomhle průchodě
noc nespí a ví o sobě
noc ví o sobě

někdo ti dejchá do tváře
a potom si tě nevšímá
a někdo kolem vznáší se
noc nespí, hejbe ušima
noc hejbe ušima

holka, musíš jít podél zdí
noc zívá, moc se nevyspí

až projdeš kolem popelnic
řekni svý jméno pozpátku
a pak se chodník otočí
noc vstane z haldy odpadků
z tý haldy odpadků

na druhý straně chodníku
tam najdeš teď už napořád
všechno, co pohltila noc
noc do dne promění se snad
noc promění se snad

BYLO TO JEDOVATÝ
Jan Kalina / Tomáš Belko

mý první já se udusilo plynem
v březnový noci plný vína
cigaret, hudby a hořký lásky
v noci na kterou se zapomíná

mý první já tě šíleně moc chtělo
a mělo paměť bílejch slonů
jenomže pak ten průvan přibouch okno
plyn voněl po mandlích a kardamomu

tohle zpívá mý druhý já
profesionální zabiják
kterej chce žít a neví jak
ten ignorant i maniak
jednou ho přitom trefí šlak
vlastního štěstí zabiják

mý druhý já teď zadrhává v řeči
a ještě má tvý oči na sítnici
déšt s.o.s mu na parapet hraje
už prostě není, už není co říci

bylo to jedovatý, smrtelně jedovatý…

DUCHAŘI
Jakub Červinka / Tomáš Belko

můj strýc a teta vyvolávaj duchy
sednou si za stůl, propojí ruce
a strejda, co je skoro hluchý
začne sebou kývat prudce
rty se mu třesou a slyší hlasy
těch, co už nejsou, těch, co už nejsou

ten strýc a teta věří skálopevně
že žijem víckrát a je prý skvělé
že klidně můžem na pitevně
rozloučit se se svým tělem
a vyletět do krajiny a když to sedne
vybrat si jiný 

já jenom chci bejt na ně milá
ale těm duchařskejm řečem
já nikdy sebemíň nevěřila
ani když jsem byla křeček

můj strýc a teta neoblomně věří
že teta kdysi žila s faraonem
což byl náš strejda před večeří
řešej, že prej vzteklým slonem
byli kdysi udupaný
kterej jim tehdy zkazil plány

a tak si říkám, chtěla bych, co on
myslím ten slon…

NOČNÍ PTÁCI
Jakub Červinka / Tomáš Belko

poslední kávu bych asi snes
z rádia hrajou rezavej jazz
za pultem dlouhým jak tahle noc
dobrý kvádro jinak nic moc
vypadaj tak ňák všelijak
a z noci už se drolí lak

ona je hezká, má červený rty
šaty a vlasy, je na movitý
tak neví, jestli si nezadává
jen dvě vody, dvakrát káva
ty drobný klidně nechte tak
jsem jen další noční pták

noční ptáci bez peří 
hledají koho uloví
koho si daj k večeři
o lásce vědí kulový
noční ptáci bez peří
noci jsou chladně kovový
sotva tomu uvěříš
lidi se měněj na sovy

kdyby nás někdo namaloval
my tři a barman, jen bych se bál
že z toho plátna akorát
potáhne jen smutnej chlad
a uprostřed tý pustiny
pořežu se o stíny

recitativ:
pane, máte tu něco na klopě
nějaký peříčko, nebo co

PROVAZOCHODCI TÝHLE NOCI
Jan Kalina / Tomáš Belko

podívej, co je lidí v ulicích
ledový oči a ruce hořící
slavnostní řečníci s mandlovejma očima
nejmenší z nich nejvíc sám sebe dojímá
holka, co v zrcadle zahlídla bestii
chlapi, co svou lásku pomalu propíjí
toulavý psi a lidi, co jsou v koncích
provazochodci týhle noci

podívej, co je lidí v ulicích
každej, kdo dávno překročil hranici
všechno, co špatnýho můžeš se naučit
chovanci z ústavu se štěňaty v náručí
prodavač párků parkem kulhající
nevěsta v bílém v králičí beranici
muži na kolenou a ženy bez pomoci
provazochodci týhle noci

a támhle vysoko nad náma, svítí barevná reklama
na ní ve vratký rovnováze jde chodec po provaze

podívej, co je lidí v ulicích
bludičky z barů a starý opilci
prodavač z tržnice osleplej zářivkama
dva hráči dámy a stárnoucí dáma
pán s liščí tváří s lahvema vína
noci jsou stejný a každá je jiná
zrezlý jsou naděje jak lodě v docích
provazochodci týhle noci

NA STŘEŠE
Jan Kalina / Tomáš Belko

na střeše v noci měsíčný
mívám tam divný vidění
půl chlápka napůl kocoura
když půlnoc bijou hodiny

půl chlápka a půl kocoura
než cigáro si vykouří
lidi maj ruce skleněný
a hlavy malý kocouří

a dole noční podniky
a náměsíčný taxíky
lidem je vidět do ložnic
přes měsíc

půl chlápka a půl kocoura
když zpívám, on jde za hlasem
po střeše nočních přeludů
já zase napůl kočka jsem

KÁMOŠI
Jakub Červinka / Tomáš Belko

celej den jsem zabil nesmyslema z práce
možná je dobrý zmínit, že už byl mráz a tma
přemejšlel jsem, kam se mý kámoši ztrácej
a teda co teďka já

šel jsem podél řeky a jeden tam seděl
možná je dobrý zmínit, že už byl mráz a tma
sakra, asi usnul, vypadal dost bledě
a teda co teďka  já

ptám se nechceš cígo a není ti zima
možná je dobrý zmínit, že už byl mráz a tma
až teďka si všimnul, že já ho si všímám
a teda co teďka já

prej ne, ale díky a hned v další větě
možná je dobrý zmínit, že už byl mráz a tma
řek že ho to mrzí, ale musí letět
a teda co teďka já

člověk furt jen lítá a život je v háji
možná je dobrý zmínit, že už byl mráz a tma
a on: věci nejsou, jaký se nám zdají
a teda co teďka já

a pak se to stalo, přilít velkej racek
možná je dobrý zmínit, že už byl mráz a tma
popad ho a odnes, zatracená práce
a teda co teďka já

člověk už je vážně na palici
možná je dobrý zmínit, že už byl mráz a tma
teď aspoň vím, kam se kamarádi ztrácej
a teda co teďka já

JSME JEDNÉ KRVE
Jan Kalina / Tomáš Belko

tohle je píseň pro parchanty
co vočumujou na nároží
pro hochštaplery, pro zloděje
který tu kolem nocí krouží
pro pasáky a jejich zboží

pro umývače oken stesku
který jsou sebeláskou chorý
pro herce nocí bez potlesku
co snídaj levný metafory
ty patetický divný tvory

jsme všichni stroje na problémy
jsme jedné krve, jsme jedné krve
kdo nás to nechal na planetě Zemi
naposledy a napoprvé
stejně je stejná jako my

tohle je píseň pro flákače
který to vzdali, jenže neví
že pro ně zrovna někdo pláče
pro odtažitý vzteklý zjevy
co mají obě ruce levý

tohle je píseň dezolátů
který jsou stejný v každý době
se srdcem v klubku zrezlejch drátů
šeptají do tmy krutou zpověď
ve který lžou jen sami sobě

VÁNOČNÍ PÍSNIČKA
Jakub Červinka / Tomáš Belko

jsou tady Vánoce, všichni jak šílenci uklízej
a lidi s dárkama, tlačej se v narvaný tramvaji
snad tahle písnička vydělá nějaký peníze
proto se ostatně vánoční písničky skládají

jinak si Vánoce parádně užívám
samota není zlá
když na ni nejsi sám

zase jsem ze stromku spolykal veškerý bonbóny
jenže jsem zapomněl, že ňáký jsou taky skleněný
a že ty slaměný na chuť jsou doslova odporný
jinak se za ten rok v životě u mě moc nemění

zase si Vánoce náramně užívám
samota není zlá
když na ni nejsi sám

pouštím si skořápky, vanu mám pořád pořádnou
a přesto za sebou mám toho víc než před sebou
v mým věku žije se chlápkovi poměrně nesnadno
doktor mi předepsal čtyřikrát silnější placebo

přesto si Vánoce úžasně užívám
samota není zlá
když na ni nejsi sám…